A JE TO
- AMATÉR OPRAVUJE AVII
BRAVO FELDA
(27. 6. 2008)
Jak jsem místo odjezdu na dovolenou s Furgonem jel koupit tu ruční pumpičku, nechal jsem po návratu stát před domem
Feldu s rozsvícenými světly. Auto jsem šel uklidit až v 10 večer, po deseti hodinách stání a svícení. Chytilo to
bez problému. Klobouk dolů před tím akumulátorem! A Ty, milá Avie, se koukej něčemu přiučit.
NAHORU
POTVORA SE ZAVZDUŠŇUJE
(27. 6. 2008)
Palivový systém Furgona se čas od času zavzdušnil. Nejprve se to stávalo při odstavení vozu déle než na 14 dní.
Potom se ale intervaly zavzdušnění zkracovaly, v posledních dvou týdnech bylo nutno odvzdušnit před každou jízdou.
Zřejmě se něco děje?, říkal jsem si. Předevčírem se mi Avie zavzdušnila dvakrát během jízdy na pětikilometrovém úseku.
No a dnes ráno už to nešlo ani odvzdušnit. Ruční pumpička tahá zcela naprázdno, přestože ve skleničce vidím naftu.
Takže to asi někde přisává vzduch, a protože ruční pumpička nepracuje a už dříve z ní tekla při pumpování nafta,
hledal bych závadu zde. Koupím tedy nejprve novou ruční pumpičku za 178 korun. Doufám, že výměna pomůže, a že nebudu
muset měnit komplet podávací čerpadlo za 1200. Akorát že jsem chtěl zítra odjet na dovolenou, protože začaly prázdniny...
-- Nojo, tak to bylo v té pumpičce. Hned jak jsem po výměně poprvé zatáhl, cítil jsem, jak nafta kolotá útobami motoru.
To je vždycky taková euforie, když člověk správně diagnostikuje závadu! Dnes to jezdí, nechám to tedy odstát do zítřka,
a jestli to pojede i zítra odpoledne, odvážím se pozítří ráno vyjet s Avií na dovolenou.
NAHORU
NEJDE ŘADIT ZPÁTEČKA
(25. 5. 2008)
Při návratu z dovolené, po ujetí ubíjejících 170 km v horku, po přiblblé objížďce v Prachaticích a po debilní
objížďce u Vlachova Březí, jsem v Praze uprostřed parkovacího manévru zjistil, že nejde řadit zpátečka. Velice se omlouvám
Hance za ten cholerický záchvat, který jsem při té příležitosti předvedl.
Správně jsem usoudil, že závada bude patrně v řadicím mechanismu, nikoli v převodovce samé. Spodem se k domečku na
převodovce u furgona špatně může, pokud není k dispozici montážní jáma; proto jsem na řazení zaútočil shora.
Nejstrašnější prací na tom bylo demontovat zašlé šrouby v podlaze nástavby, abych se k převodovce vůbec dostal.
Zapuštěné šrouby totiž měly válcovou hlavu s drážkou, která se postupně ožužlávala. Dělal jsem to dvě hodiny, slovy 2.
No ano, 6 šroubů, 20 minut každý. Pěkně pod auto, namazat konec šroubu olejem, do auta, párkrát pootočit na obě strany,
velkou silou a přitom velice opatrně, zase pod auto, namazat, do auta ... Práce pro vraha. V tom vedru!
V té sauně v autě!! Nakonec se podařilo, protože jsem chytrý, šikovný a hlavně velice, velice trpělivý!!!
Jakmile jsem mohl k převodovce, snadno už jsem našel povolenou matici u kulového čepu v hlavě řadicí tyče,
matici dotáhl - závit je stržený - a doprčic. Takže jsem na strženou část závitu čepu nasadil nějaké podložky,
matici opatrně našrouboval, vrátil podlahu a celou cestu domů se klepal strachy, že se to povolí a matice upadne.
Na magistrále v neděli večer by to byla paráda. V tom případě jsem měl v úmyslu podlahu opět rozebrat,
kleštěmi a kladivem zařadit jednou provždy trojku a na tu odskákat domů. Naštěstí to nebylo potřeba.
Zbývá tedy zakoupit Hlavu řadící tyče úplnou za 142 koruny a bude to OK.
NAHORU
JEDE TO! JEDE, JEDE, JEDE!
(5 / 2008)
Za věnovanou péči se mi kočička Avča odvděčila hezkým slunečným víkendem na Třeboňsku a pěknou týdenní jarní dovolenou
na Šumavě na horním toku Vltavy.
NAHORU
VÝMĚNA VODNÍ PUMPY - KROK 4 / 4 - NASADIT KLÍNOVÉ ŘEMENY
(1 / 2008)
Nemohu ani za nic nandat klínový řemen. Ani jej přetáhnout na řemenici alternátoru, ani nejde samotná řemenice vsazená
v řemeni nasunout na hřídel alternátoru, chybí asi půl centimetru. Žádný šroubovák na zapáčení se mi tam nevejde,
a stejně na stránkách výrobce řemenů (Rubena) píší, že se to musí převléci zcela volně.
Jak se nandavá klínový řemen na alternátor ?
Na netu mi poradili: "... Co se týče řemenu na alternátor, je třeba uvolnit šponovák co to jde. Potom nasadit řemen zcela na řemenici
alternátoru a částečně na řemenici na klikovce. Poté krátce zastartovat nebo pootočit jinak motorem. Řemen by měl
zaskočit. Pokud, jako se to většinou stane, nezatočíte obráceně. Na druhý pokus už je to skoro jisté. Někdy se stane,
že se řemen překroutí. Je třeba to zkontrolovat a srovnat."
Sice jsem neměl to srdce pomocí startéru škubat s motorem, ale nadzvedl jsem panenkou jedno zadní kolo a přes
zařazenou čtyřku jsem otáčením kola pootočil i s motorem, takže řemen zapadl do řemenice. A to celé krát tři.
A to je celé.
NAHORU
VÝMĚNA VODNÍ PUMPY - KROK 3 / 4 - NOVÁ PUMPA
(12 / 2007)
Tedy jsem vzal novou pumpu, řádně jí ze všech stran a částečně i zevnitř oblemcal tmelem a vrazil to tam.
Nasadil jsem vrtuli a dolil vodu či co to bylo do chladiče.
Poutahoval jsem 4 758 hadicových spon. K několika málo sponám se může velmi špatně. K ostatním sponán se na
Avii nemůže skoro vůbec.
NAHORU
VÝMĚNA VODNÍ PUMPY - KROK 2 / 4 - NAPÍNÁK ŘEMENU NA ALTERNÁTORU
(11 / 2007)
Alternátor je v Avii uložen výkyvně vzhledem k motoru, odkloněním od motoru se napíná jeden ze tří klínových řemenů.
Všiml jsem si ale, že mechanismus napínáku na alternátoru je zarezlý a zcela nepohyblivý, řemen tak nejde napínat.
Dostat alternátor z motorového prostoru Avie je práce pro vraha. Nešlo to horem, spodem, ani bokem. Nakonec jsem
musel vymontovat jímku jemného čističe paliva, abych alternátor vyndal. Po očištění alternátoru od nánosu spečeného
oleje s prachem v síle cca 1-2 mm a po zprovoznění napínáku řemenu (kladivo - kartáč - smirkové plátno - olej) to šlo
zpátky do vozu. Pak už jen stačilo vrátit jemný čistič nafty a samozřejmě odvzdušnit komplet palivovou soustavu.
NAHORU
VÝMĚNA VODNÍ PUMPY - KROK 1 / 4 - HADICE
(10 / 2007)
Výměnu vodní pumpy jsem začal demontáží hadic. Je jich tam mraky: mezi motorem a chladičem, mezi chladičem a výměníkem
topení, mezi motorem a výměníkem tepla voda - olej. Všechny byly zpuchřelé. Zakoupil jsem tedy asi 8 nebo 14 hadic a
nastrkal nové všude, kam se dalo.
Odmontoval jsem vrtuli větráku, sundal všechny tři klínové řemeny (slovy 3), sundal řemenici kompresoru a byl bych
vykutal z auta i ten kompresor, kdyby to šlo.
Samotné vyndání pumpy z motorového prostoru je úkol hodný Jana Tleskače. Odšrouboval jsem asi 8 šroubů z vodní pumpy
a když jsme si posléze s pumpou pohlédli z oka do oka, tak jsem pokorně 4 šrouby vrátil tam, kam patří, to jest do předního víka motoru...
NAHORU
AVIE SE PŘEHŘÍVÁ
(09 / 2007)
Při návratu z víkendu v Českém Ráji ustálenou rychlostí cca 75 km/h začala poznenáhlu stoupat teplota vody,
až dostáhla 120 st. C. Zastavil jsem a zjistil, že chybí voda v chladiči. Tu jsem ještě vcelku klidný dolil.
Po nastartování ovšem z auta tekla voda proudem. To jsem si myslel, že přetéká přepadem po ohřátí.
Nakoupil jsem tedy pro jistotu u pumpy zásobu destilky a doploužil se těch asi 50 km do Prahy - naštěstí se ochladilo
a začalo pršet, takže když se jelo max. 40, držela se teplota na hezkých 115 stupních.
Po prostudování chytrých knih jsem vyloučil takové nepravděpodobnosti jako ucpaný chladič a tak.
Nejspíš prostě někde uniká voda. Doufám, že ne do motoru. Ale jak najít závadu, když je motor celý zablemcaný od oleje ?
Asi to bude vodní pumpa. Ale kde se hergot vůbec ta pumpa na motoru nachází ?
NAHORU
NESTARTUJE. ASI JSEM ZTRATIL STARTÉR?
(08 / 2007)
Během posledního výletu na Blatensko se mi zdálo, že startér má při startování divný chrčivý zvuk.
Jako kdyby pastorek pořádně nevysouval a zuby zabíraly do setrvačníku jen zčásti. Moje hluboké zadumání
nad možnou příčinou ukončilo jedno kalné ráno, kdy už jsem prostě nenastartoval. Startér se točil naprázdno,
bez záběru, a tak Avču museli potupně roztahovat.
Pečlivě jsem na netu prostudoval, kde opravují startéry výměnou, a připravil si z kasičky potřebných asi 1000 korun.
Následně jsem se zanořil pod vůz, abych s natřikrát zalomenýma rukama nezbedníka startéra vymontoval. Ale co to? Ze tří
šroubů dva chybí úplně a ten poslední je ze čtyř pětin vyšroubovaný. Startér se bimbá pod vozem a drží na posledních
několika závitech...
Vrazil jsem tam tedy nějaké jiné šrouby a v rámci možností to jakež takež poutahoval, protože ono se tam opravdu nemůže.
A už to zase startuje. To byla panečku ale snadná a efektní oprava!
NAHORU
DOVOLENÁ 2007 - LIPNO A PRACHATICKO
(7 / 2007)
NAHORU
AVIE NEDOBÍJÍ
(05 / 2007)
Někdy zjara mě začala Avie zlobit s elektrikou. Nedobíjel se akumulátor, ale zpočátku nepravidelně. Potom se přestal dobíjet úplně.
Zato směrovky ve vyšších otáčkách motoru blikaly jako šílené. Usoudil jsem, že nefunguje přenos proudu mezi alternátorem a akumulátory.
Úsudek správný, ale závěry z něj vyvozené špatné. Tak jsem sháněl autoelektrikáře, nechával měřit kapacitu akumulátorů a dobíjecí proud.
Uvažoval jsem o výměně regulátoru napětí, něco takového jsem míval v Žigulovi, ale nevěděl jsem, kde to na Avii hledat, takže nic.
Do toho přišly květnové svátky, kdy jsem chtěl jet na Boubín.
Takže jsme po tři noci nocovali u Vimperka na kopci, a ráno jsem studenou Avii nechával rozjet z kopce. Prostě lahůdka.
Přes den jsem parkoval ve Vimperku u nádraží na kopečku.
No zkrátím to. Nechal jsem se nachytat na banální závadu, o které se učí v první hodině autoškoly.
Byly to zkorodované koncovky startovacích kabelů...
Koupil jsem 4 nové koncovky a odrbal konce kabelů a póly akumulátorů drátěným kartáčem. Startér teď i po dvoutýdenním stání vozu točí jako nikdy předtím.
NAHORU
DIVNĚ JSEM ZAPARKOVAL
(10 / 2006)
NAHORU
POKUS O VÝMĚNU FILTRU JEMNÉHO ČISTIČE PALIVA
(3. 9. 2006)
Technicky velmi hezky zvládnutá výměna oleje mne tak trochu navnadila do dalších prací. I rozhodl jsem se, že vyměním naftový filtr. Vyměnil bych klidně i papírový filtr nasávaného vzduchu, jak jsem zvyklý ze Žigula, leč v prodejně mi laskavě sdělili, že nic takového na Avii není. (Je tam drátěný čistič namočený v naftě, občas se to prý má vyprat. Musím zjistit, jestli v pračce ?)
Soukám se tedy pod vůz - hergot, že by to ale chtělo montážní jámu ! - a jdu na ten palivový čistič. Trapná záměna montážního a odkalovacího šroubu způsobila, že jsem se docela slušně osprchoval natlakovanou naftou, ponejvíce hlavu a obličej, a dost paliva jsem také zachytil v rukávech.
Pozitivní je, že jsem to všechno dokázal odvzdušnit a zase to jelo. A musím koupit nějaké očkové klíče. NAHORU
OLEJ VYMĚNĚN
(30. 8. 2006)
Sláva, tak olej je vyměněný. Přitom jsem zjistil, že při chodu motoru z auta doslova stříká nafta proudem - nezašroubovaná pumpička !! Při jízdě to musel proud vzduchu zanášet přímo na výfukové potrubí, divím se, že jsem vůbec ve zdraví dojel při koupi auta z Rožmitálu do Prahy. A také že jsem se vešel se spotřebou pod sto litrů. Dále jsem
našel několik uvolněných spojů na vedení paliva, všechno jsem to poutahoval, takže snad už to bude dobré. No on se pan Slepička zmiňoval, že onehdá profukoval vedení nafty, protože mu to nějak nechtělo jet; asi to zapomněl všechno zpátky dotáhnout. NAHORU
DRUHÝ POKUS O VÝMĚNU OLEJE
(29. 8. 2006)
Tak pojďme dále. Olej jsem tedy hodlal vyměnit dnes. S tím, že potřebný klíč si koupím po cestě do Libně ve Feroně v Holešovicích. Tam mívávali otevřeno do pěti hodin. Nehodlal jsem nic riskovat, otevřel si internet a hle:
otevřeno do 16 hodin. Fajn. Ukončil jsem dříve práci a v 15.40 lomcuji dveřmi ve Feroně. "Během srpna otevřeno do 15 hodin." ... BLBOVÉ !! To si to nemohou dát na ten internet ?? Druhý den psali v novinách: neznámý vandal rozbořil patrně vzteky prodejní areál Ferony v Holešovicích... NAHORU
PRVNÍ POKUS O VÝMĚNU OLEJE
(27. 8. 2006)
V neděli odjíždím z chalupy s nelehkým srdcem hned po ránu, na chalupě je moc hezky; chci však v Praze vyměnit motorový olej v Avii a také nějaké ty filtry paliva. Olej se má prý měnit, když je teplý, aby dobře a všechen vytekl z motoru, alespoň tak to píší v knihách. Takže jsem v Praze nastartoval Avii a vzal jí z Libně na projížďku na Jarov a zpátky, prima, olej má po dojetí svých 140 stupňů. Potom jsem zkoušel všemi čtyřmi koly vyjet na takové hranoly, co jsem si dovezl z chalupy, aby auto bylo výše a lépe se pod něj lezlo. Jenže zrovna trochu pršelo a hranoly se smýkaly po mokrém asfaltu, když na ně Avie najížděla. Tak jsem to různě podložil a zapřel
docela složitou soustavou fošen, prken a latí o nedalekou zeď, no vyhrál jsem si s tím hrozně moc, a jedno kolo jsem navíc ještě musel zvedat heverem... No a když to všechno bylo připravené, to jest včetně zahřívací projížďky asi po dvou hodinách práce, zjistil jsem, že od té doby, co mi na dovolené v Beskydech ukradli z osobáku kabelu s kompletním nářadím, tak nemám potřebný klíč číslo 27 ..! Nevzdal jsem to hned, ještě jsem na výpustném šroubu zničil sikovky. Druhý den psali v novinách: neznámý vandal rozbořil patrně vzteky výrobní a skladový areál v Libni... NAHORU
